¹Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?

¹“Do you know the time when the mountain goats give birth? Do you watch when the doe bears fawns?

²Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?

²Can you number the months that they fulfill? Or do you know the time when they give birth?

³Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?

³They bow themselves, they bring forth their young, they end their labor pains.

⁴Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?

⁴Their young ones become strong. They grow up in the open field. They go forth, and don’t return again.

⁵Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?

⁵“Who has set the wild donkey free? Or who has loosened the bonds of the swift donkey,

⁶Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.

⁶Whose home I have made the wilderness, and the salt land his dwelling place?

⁷Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.

⁷He scorns the tumult of the city, neither does he hear the shouting of the driver.

⁸To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.

⁸The range of the mountains is his pasture, He searches after every green thing.

⁹Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?

⁹“Will the wild ox be content to serve you? Or will he stay by your feeding trough?

¹⁰Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?

¹⁰Can you hold the wild ox in the furrow with his harness? Or will he till the valleys after you?

¹¹Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?

¹¹Will you trust him, because his strength is great? Or will you leave to him your labor?

¹²Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?

¹²Will you confide in him, that he will bring home your seed, and gather the grain of your threshing floor?

¹³Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?

¹³“The wings of the ostrich wave proudly; but are they the feathers and plumage of love?

¹⁴A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,

¹⁴For she leaves her eggs on the earth, warms them in the dust,

¹⁵Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?

¹⁵and forgets that the foot may crush them, or that the wild animal may trample them.

¹⁶Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.

¹⁶She deals harshly with her young ones, as if they were not hers. Though her labor is in vain, she is without fear,

¹⁷Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.

¹⁷because God has deprived her of wisdom, neither has he imparted to her understanding.

¹⁸Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.

¹⁸When she lifts up herself on high, she scorns the horse and his rider.

¹⁹Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?

¹⁹“Have you given the horse might? Have you clothed his neck with a quivering mane?

²⁰Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.

²⁰Have you made him to leap as a locust? The glory of his snorting is awesome.

²¹Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.

²¹He paws in the valley, and rejoices in his strength. He goes out to meet the armed men.

²²Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,

²²He mocks at fear, and is not dismayed, neither does he turn back from the sword.

²³Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.

²³The quiver rattles against him, the flashing spear and the javelin.

²⁴S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.

²⁴He eats up the ground with fierceness and rage, neither does he stand still at the sound of the trumpet.

²⁵Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.

²⁵As often as the trumpet sounds he snorts, ‘Aha!’ He smells the battle afar off, the thunder of the captains, and the shouting.

²⁶Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?

²⁶“Is it by your wisdom that the hawk soars, and stretches her wings toward the south?

²⁷Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?

²⁷Is it at your command that the eagle mounts up, and makes his nest on high?

²⁸Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,

²⁸On the cliff he dwells, and makes his home, on the point of the cliff, and the stronghold.

²⁹Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.

²⁹From there he spies out the prey. His eyes see it afar off.

³⁰Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest. [ (Job 39:31) A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl: ] [ (Job 39:32) Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to. ] [ (Job 39:33) Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl: ] [ (Job 39:34) Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá. ] [ (Job 39:35) Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati. ]

³⁰His young ones also suck up blood. Where the slain are, there he is.”