¹Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.

¹but Jesus went to the Mount of Olives.

²Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je.

²Now very early in the morning, he came again into the temple, and all the people came to him. He sat down, and taught them.

³I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku,

³The scribes and the Pharisees brought a woman taken in adultery. Having set her in the midst,

⁴Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.

⁴they told him, “Teacher, we found this woman in adultery, in the very act.

⁵A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?

⁵Now in our law, Moses commanded us to stone such. Leviticus 20:10; Deuteronomy 22:22 What then do you say about her?”

⁶A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.

⁶They said this testing him, that they might have something to accuse him of. But Jesus stooped down, and wrote on the ground with his finger.

⁷A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.

⁷But when they continued asking him, he looked up and said to them, “He who is without sin among you, let him throw the first stone at her.”

⁸A opět schýliv se, psal na zemi.

⁸Again he stooped down, and with his finger wrote on the ground.

⁹A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.

⁹They, when they heard it, being convicted by their conscience, went out one by one, beginning from the oldest, even to the last. Jesus was left alone with the woman where she was, in the middle.

¹⁰A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?

¹⁰Jesus, standing up, saw her and said, “Woman, where are your accusers? Did no one condemn you?”

¹¹Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.

¹¹She said, “No one, Lord.” Jesus said, “Neither do I condemn you. Go your way. From now on, sin no more.”

¹²Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.

¹²Again, therefore, Jesus spoke to them, saying, “I am the light of the world. Isaiah 60:1 He who follows me will not walk in the darkness, but will have the light of life.”

¹³I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.

¹³The Pharisees therefore said to him, “You testify about yourself. Your testimony is not valid.”

¹⁴Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.

¹⁴Jesus answered them, “Even if I testify about myself, my testimony is true, for I know where I came from, and where I am going; but you don’t know where I came from, or where I am going.

¹⁵Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.

¹⁵ You judge according to the flesh. I judge no one.

¹⁶A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.

¹⁶ Even if I do judge, my judgment is true, for I am not alone, but I am with the Father who sent me.

¹⁷A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.

¹⁷ It’s also written in your law that the testimony of two people is valid. Deuteronomy 17:6; 19:15

¹⁸Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.

¹⁸ I am one who testifies about myself, and the Father who sent me testifies about me.”

¹⁹Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.

¹⁹They said therefore to him, “Where is your Father?” Jesus answered, “You know neither me, nor my Father. If you knew me, you would know my Father also.”

²⁰Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.

²⁰Jesus spoke these words in the treasury, as he taught in the temple. Yet no one arrested him, because his hour had not yet come.

²¹I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.

²¹Jesus said therefore again to them, “I am going away, and you will seek me, and you will die in your sins. Where I go, you can’t come.”

²²I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?

²²The Jews therefore said, “Will he kill himself, that he says, ‘Where I am going, you can’t come?’ ”

²³I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.

²³He said to them, “You are from beneath. I am from above. You are of this world. I am not of this world.

²⁴Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.

²⁴ I said therefore to you that you will die in your sins; for unless you believe that I am or, I AM he, you will die in your sins.”

²⁵I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.

²⁵They said therefore to him, “Who are you?” Jesus said to them, “Just what I have been saying to you from the beginning.

²⁶Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.

²⁶ I have many things to speak and to judge concerning you. However he who sent me is true; and the things which I heard from him, these I say to the world.”

²⁷A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.

²⁷They didn’t understand that he spoke to them about the Father.

²⁸Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.

²⁸Jesus therefore said to them, “When you have lifted up the Son of Man, then you will know that I am he, and I do nothing of myself, but as my Father taught me, I say these things.

²⁹A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.

²⁹ He who sent me is with me. The Father hasn’t left me alone, for I always do the things that are pleasing to him.”

³⁰Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.

³⁰As he spoke these things, many believed in him.

³¹Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.

³¹Jesus therefore said to those Jews who had believed him, “If you remain in my word, then you are truly my disciples.

³²A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.

³² You will know the truth, and the truth will make you free.” Psalm 119:45

³³I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?

³³They answered him, “We are Abraham’s seed, and have never been in bondage to anyone. How do you say, ‘You will be made free?’ ”

³⁴Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.

³⁴Jesus answered them, “Most certainly I tell you, everyone who commits sin is the bondservant of sin.

³⁵A služebník nezůstává v domu na věky; ale Syn zůstává na věky.

³⁵ A bondservant doesn’t live in the house forever. A son remains forever.

³⁶Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.

³⁶ If therefore the Son makes you free, you will be free indeed.

³⁷Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.

³⁷ I know that you are Abraham’s seed, yet you seek to kill me, because my word finds no place in you.

³⁸Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.

³⁸ I say the things which I have seen with my Father; and you also do the things which you have seen with your father.”

³⁹Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.

³⁹They answered him, “Our father is Abraham.” Jesus said to them, “If you were Abraham’s children, you would do the works of Abraham.

⁴⁰Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.

⁴⁰ But now you seek to kill me, a man who has told you the truth, which I heard from God. Abraham didn’t do this.

⁴¹Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.

⁴¹ You do the works of your father.” They said to him, “We were not born of sexual immorality. We have one Father, God.”

⁴²Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.

⁴²Therefore Jesus said to them, “If God were your father, you would love me, for I came out and have come from God. For I haven’t come of myself, but he sent me.

⁴³Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.

⁴³ Why don’t you understand my speech? Because you can’t hear my word.

⁴⁴Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.

⁴⁴ You are of your father, the devil, and you want to do the desires of your father. He was a murderer from the beginning, and doesn’t stand in the truth, because there is no truth in him. When he speaks a lie, he speaks on his own; for he is a liar, and its father.

⁴⁵Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.

⁴⁵ But because I tell the truth, you don’t believe me.

⁴⁶Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?

⁴⁶ Which of you convicts me of sin? If I tell the truth, why do you not believe me?

⁴⁷Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.

⁴⁷ He who is of God hears the words of God. For this cause you don’t hear, because you are not of God.”

⁴⁸Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?

⁴⁸Then the Jews answered him, “Don’t we say well that you are a Samaritan, and have a demon?”

⁴⁹Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.

⁴⁹Jesus answered, “I don’t have a demon, but I honor my Father, and you dishonor me.

⁵⁰Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.

⁵⁰ But I don’t seek my own glory. There is one who seeks and judges.

⁵¹Amen, amen pravím vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky.

⁵¹ Most certainly, I tell you, if a person keeps my word, he will never see death.”

⁵²Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky.

⁵²Then the Jews said to him, “Now we know that you have a demon. Abraham died, and the prophets; and you say, ‘If a man keeps my word, he will never taste of death.’

⁵³Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?

⁵³Are you greater than our father, Abraham, who died? The prophets died. Who do you make yourself out to be?”

⁵⁴Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.

⁵⁴Jesus answered, “If I glorify myself, my glory is nothing. It is my Father who glorifies me, of whom you say that he is our God.

⁵⁵A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.

⁵⁵ You have not known him, but I know him. If I said, ‘I don’t know him,’ I would be like you, a liar. But I know him, and keep his word.

⁵⁶Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.

⁵⁶ Your father Abraham rejoiced to see my day. He saw it, and was glad.”

⁵⁷Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?

⁵⁷The Jews therefore said to him, “You are not yet fifty years old, and have you seen Abraham?”

⁵⁸Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.

⁵⁸Jesus said to them, “Most certainly, I tell you, before Abraham came into existence, I AM. or, I am ”

⁵⁹I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.

⁵⁹Therefore they took up stones to throw at him, but Jesus was hidden, and went out of the temple, having gone through their midst, and so passed by.