¹První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.

¹But on the first day of the week, at early dawn, they and some others came to the tomb, bringing the spices which they had prepared.

²I nalezly kámen odvalený od hrobu.

²They found the stone rolled away from the tomb.

³A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.

³They entered in, and didn’t find the Lord Jesus’ body.

⁴I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.

⁴It happened, while they were greatly perplexed about this, behold, two men stood by them in dazzling clothing.

⁵Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?

⁵Becoming terrified, they bowed their faces down to the earth. They said to them, “Why do you seek the living among the dead?

⁶Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,

⁶He isn’t here, but is risen. Remember what he told you when he was still in Galilee,

⁷Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.

⁷saying that the Son of Man must be delivered up into the hands of sinful men, and be crucified, and the third day rise again?”

⁸I rozpomenuly se na slova jeho.

⁸They remembered his words,

⁹A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.

⁹returned from the tomb, and told all these things to the eleven, and to all the rest.

¹⁰Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.

¹⁰Now they were Mary Magdalene, Joanna, and Mary the mother of James. The other women with them told these things to the apostles.

¹¹Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.

¹¹These words seemed to them to be nonsense, and they didn’t believe them.

¹²Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.

¹²But Peter got up and ran to the tomb. Stooping and looking in, he saw the strips of linen lying by themselves, and he departed to his home, wondering what had happened.

¹³A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.

¹³Behold, two of them were going that very day to a village named Emmaus, which was sixty stadia 60 stadia = about 11 kilometers or about 7 miles. from Jerusalem.

¹⁴A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.

¹⁴They talked with each other about all of these things which had happened.

¹⁵I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.

¹⁵It happened, while they talked and questioned together, that Jesus himself came near, and went with them.

¹⁶Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.

¹⁶But their eyes were kept from recognizing him.

¹⁷I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?

¹⁷He said to them, “What are you talking about as you walk, and are sad?”

¹⁸A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?

¹⁸One of them, named Cleopas, answered him, “Are you the only stranger in Jerusalem who doesn’t know the things which have happened there in these days?”

¹⁹Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,

¹⁹He said to them, “What things?” They said to him, “The things concerning Jesus, the Nazarene, who was a prophet mighty in deed and word before God and all the people;

²⁰A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.

²⁰and how the chief priests and our rulers delivered him up to be condemned to death, and crucified him.

²¹My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.

²¹But we were hoping that it was he who would redeem Israel. Yes, and besides all this, it is now the third day since these things happened.

²²Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,

²²Also, certain women of our company amazed us, having arrived early at the tomb;

²³A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.

²³and when they didn’t find his body, they came saying that they had also seen a vision of angels, who said that he was alive.

²⁴I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.

²⁴Some of us went to the tomb, and found it just like the women had said, but they didn’t see him.”

²⁵Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.

²⁵He said to them, “Foolish men, and slow of heart to believe in all that the prophets have spoken!

²⁶Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?

²⁶ Didn’t the Christ have to suffer these things and to enter into his glory?”

²⁷A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.

²⁷Beginning from Moses and from all the prophets, he explained to them in all the Scriptures the things concerning himself.

²⁸A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.

²⁸They drew near to the village, where they were going, and he acted like he would go further.

²⁹Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.

²⁹They urged him, saying, “Stay with us, for it is almost evening, and the day is almost over.” He went in to stay with them.

³⁰I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.

³⁰It happened, that when he had sat down at the table with them, he took the bread and gave thanks. Breaking it, he gave to them.

³¹I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.

³¹Their eyes were opened, and they recognized him, and he vanished out of their sight.

³²I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?

³²They said one to another, “Weren’t our hearts burning within us, while he spoke to us along the way, and while he opened the Scriptures to us?”

³³A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,

³³They rose up that very hour, returned to Jerusalem, and found the eleven gathered together, and those who were with them,

³⁴Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.

³⁴saying, “The Lord is risen indeed, and has appeared to Simon!”

³⁵I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.

³⁵They related the things that happened along the way, and how he was recognized by them in the breaking of the bread.

³⁶A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.

³⁶As they said these things, Jesus himself stood among them, and said to them, “Peace be to you.”

³⁷Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.

³⁷But they were terrified and filled with fear, and supposed that they had seen a spirit.

³⁸I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?

³⁸He said to them, “Why are you troubled? Why do doubts arise in your hearts?

³⁹Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.

³⁹ See my hands and my feet, that it is truly me. Touch me and see, for a spirit doesn’t have flesh and bones, as you see that I have.”

⁴⁰A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.

⁴⁰When he had said this, he showed them his hands and his feet.

⁴¹Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?

⁴¹While they still didn’t believe for joy, and wondered, he said to them, “Do you have anything here to eat?”

⁴²A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.

⁴²They gave him a piece of a broiled fish and some honeycomb.

⁴³A vzav to, pojedl před nimi,

⁴³He took them, and ate in front of them.

⁴⁴A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.

⁴⁴He said to them, “This is what I told you, while I was still with you, that all things which are written in the law of Moses, the prophets, and the psalms, concerning me must be fulfilled.”

⁴⁵Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.

⁴⁵Then he opened their minds, that they might understand the Scriptures.

⁴⁶A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,

⁴⁶He said to them, “Thus it is written, and thus it was necessary for the Christ to suffer and to rise from the dead the third day,

⁴⁷A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.

⁴⁷ and that repentance and remission of sins should be preached in his name to all the nations, beginning at Jerusalem.

⁴⁸Vy jste pak svědkové toho.

⁴⁸ You are witnesses of these things.

⁴⁹A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.

⁴⁹ Behold, I send forth the promise of my Father on you. But wait in the city of Jerusalem until you are clothed with power from on high.”

⁵⁰I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.

⁵⁰He led them out as far as Bethany, and he lifted up his hands, and blessed them.

⁵¹I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.

⁵¹It happened, while he blessed them, that he withdrew from them, and was carried up into heaven.

⁵²A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.

⁵²They worshiped him, and returned to Jerusalem with great joy,

⁵³A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.

⁵³and were continually in the temple, praising and blessing God. Amen.