¹Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.

¹ Lord, The word translated “Lord” is “Adonai.” you have been our dwelling place for all generations.

²Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.

²Before the mountains were brought forth, before you had formed the earth and the world, even from everlasting to everlasting, you are God.

³Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.

³You turn man to destruction, saying, “Return, you children of men.”

⁴Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.

⁴For a thousand years in your sight are just like yesterday when it is past, like a watch in the night.

⁵Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.

⁵You sweep them away as they sleep. In the morning they sprout like new grass.

⁶Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.

⁶In the morning it sprouts and springs up. By evening, it is withered and dry.

⁷Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.

⁷For we are consumed in your anger. We are troubled in your wrath.

⁸Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.

⁸You have set our iniquities before you, our secret sins in the light of your presence.

⁹Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.

⁹For all our days have passed away in your wrath. We bring our years to an end as a sigh.

¹⁰Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.

¹⁰The days of our years are seventy, or even by reason of strength eighty years; yet their pride is but labor and sorrow, for it passes quickly, and we fly away.

¹¹Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?

¹¹Who knows the power of your anger, your wrath according to the fear that is due to you?

¹²Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.

¹²So teach us to number our days, that we may gain a heart of wisdom.

¹³Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.

¹³Relent, Yahweh! “Yahweh” is God’s proper Name, sometimes rendered “LORD” (all caps) in other translations. How long? Have compassion on your servants!

¹⁴Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.

¹⁴Satisfy us in the morning with your loving kindness, that we may rejoice and be glad all our days.

¹⁵Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.

¹⁵Make us glad for as many days as you have afflicted us, for as many years as we have seen evil.

¹⁶Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.

¹⁶Let your work appear to your servants; your glory to their children.

¹⁷Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.

¹⁷Let the favor of the Lord our God be on us; establish the work of our hands for us; yes, establish the work of our hands.