¹Každá duše vrchnostem povýšeným poddána buď. Neboť není vrchnosti, jediné od Boha, a kteréž vrchnosti jsou, ty od Boha zřízené jsou.

¹Let every soul be in subjection to the higher authorities, for there is no authority except from God, and those who exist are ordained by God.

²A protož, kdož se vrchnosti protiví, Božímu zřízení se protiví; kteříž se pak protiví, tiť sobě odsouzení dobudou.

²Therefore he who resists the authority, withstands the ordinance of God; and those who withstand will receive to themselves judgment.

³Nebo vrchnosti nejsou k strachu dobře činícím, ale zle činícím. Protož chceš-li se nebáti vrchnosti, čiň dobře, a budeš míti chválu od ní.

³For rulers are not a terror to the good work, but to the evil. Do you desire to have no fear of the authority? Do that which is good, and you will have praise from the same,

⁴Boží zajisté služebník jest, tobě k dobrému. Pakli bys zle činil, boj se; neboť ne nadarmo nese meč. Boží zajisté služebník jest, mstitel zuřivý nad tím, kdož zle činí.

⁴for he is a servant of God to you for good. But if you do that which is evil, be afraid, for he doesn’t bear the sword in vain; for he is a servant of God, an avenger for wrath to him who does evil.

⁵A protož musejíť vrchnostem všickni poddáni býti, netoliko pro hněv, ale i pro svědomí.

⁵Therefore you need to be in subjection, not only because of the wrath, but also for conscience’ sake.

⁶Nebo proto i daň dáváte, poněvadž služebníci Boží jsou, pilnou práci o to vedouce.

⁶For this reason you also pay taxes, for they are servants of God’s service, attending continually on this very thing.

⁷Každému tedy což jste povinni, dávejte. Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu bázeň, tomu bázeň; komu čest, tomu čest.

⁷Give therefore to everyone what you owe: taxes to whom taxes are due; customs to whom customs; respect to whom respect; honor to whom honor.

⁸Žádnému nebývejte nic dlužni, než to, abyste se vespolek milovali. Nebo kdož miluje bližního, Zákon naplnil,

⁸Owe no one anything, except to love one another; for he who loves his neighbor has fulfilled the law.

⁹Poněvadž to přikázání: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jest-li které jiné přikázání, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

⁹For the commandments, “You shall not commit adultery,” “You shall not murder,” “You shall not steal,” “You shall not give false testimony,” “You shall not covet,” TR adds “You shall not give false testimony,” Exodus 20:13-15,17; Deuteronomy 5:17-19,21 and whatever other commandments there are, are all summed up in this saying, namely, “You shall love your neighbor as yourself.” Leviticus 19:18

¹⁰Láska bližnímu zle neučiní, a protož plnost Zákona jestiť láska.

¹⁰Love doesn’t harm a neighbor. Love therefore is the fulfillment of the law.

¹¹A zvláště pak vidouce takovou příhodnost, žeť jest se nám již čas ze sna probuditi. (Nyníť zajisté blíže nás jest spasení, nežli když jsme uvěřili.)

¹¹Do this, knowing the time, that it is already time for you to awaken out of sleep, for salvation is now nearer to us than when we first believed.

¹²Noc pominula, ale den se přiblížil. Odvrzmež tedy skutky temnosti, a oblecme se v odění světla.

¹²The night is far gone, and the day is near. Let’s therefore throw off the works of darkness, and let’s put on the armor of light.

¹³Jakožto ve dne poctivě choďme, ne v hodování a v opilství, ne v smilstvích a v chlipnostech, ne v sváru a v závisti,

¹³Let us walk properly, as in the day; not in reveling and drunkenness, not in sexual promiscuity and lustful acts, and not in strife and jealousy.

¹⁴Ale oblecte se v Pána Jezukrista, a nepečujte o tělo k vyplňování žádostí jeho.

¹⁴But put on the Lord Jesus Christ, and make no provision for the flesh, for its lusts.