¹Mdlého pak u víře přijímejte, ne k hádkám o nepotřebných otázkách.

¹Now accept one who is weak in faith, but not for disputes over opinions.

²Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak u víře mdlý jsa, jí zelinu.

²One man has faith to eat all things, but he who is weak eats only vegetables.

³Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej.

³Don’t let him who eats despise him who doesn’t eat. Don’t let him who doesn’t eat judge him who eats, for God has accepted him.

⁴Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej.

⁴Who are you who judge another’s servant? To his own lord he stands or falls. Yes, he will be made to stand, for God has power to make him stand.

⁵Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den jednostejný býti. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď.

⁵One man esteems one day as more important. Another esteems every day alike. Let each man be fully assured in his own mind.

⁶Kdož dnů šetří, Pánu šetří; a kdo nešetří, Pánu nešetří. A kdo jí, Pánu jí, nebo děkuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a děkuje Bohu.

⁶He who observes the day, observes it to the Lord; and he who does not observe the day, to the Lord he does not observe it. He who eats, eats to the Lord, for he gives God thanks. He who doesn’t eat, to the Lord he doesn’t eat, and gives God thanks.

⁷Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá.

⁷For none of us lives to himself, and none dies to himself.

⁸Nebo buďto že jsme živi, Pánu živi jsme; buďto že mřeme, Pánu mřeme. A tak buď že jsme živi, buď že umíráme, Páně jsme.

⁸For if we live, we live to the Lord. Or if we die, we die to the Lord. If therefore we live or die, we are the Lord’s.

⁹Na toť jest zajisté Kristus i umřel, i z mrtvých vstal, i ožil, aby nad živými i nad mrtvými panoval.

⁹For to this end Christ died, rose, and lived again, that he might be Lord of both the dead and the living.

¹⁰Ty pak proč odsuzuješ bratra svého? Anebo také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou.

¹⁰But you, why do you judge your brother? Or you again, why do you despise your brother? For we will all stand before the judgment seat of Christ.

¹¹Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha.

¹¹For it is written, “‘As I live,’ says the Lord, ‘to me every knee will bow. Every tongue will confess to God.’” Isaiah 45:23

¹²A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu.

¹²So then each one of us will give account of himself to God.

¹³Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, jak byste nekladli úrazu nebo pohoršení bratru.

¹³Therefore let’s not judge one another any more, but judge this rather, that no man put a stumbling block in his brother’s way, or an occasion for falling.

¹⁴Vím a v tom ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť nečisté jest.

¹⁴I know, and am persuaded in the Lord Jesus, that nothing is unclean of itself; except that to him who considers anything to be unclean, to him it is unclean.

¹⁵Ale bývá-liť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podle lásky. Hlediž, abys k zahynutí nepřivedl pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umřel.

¹⁵Yet if because of food your brother is grieved, you walk no longer in love. Don’t destroy with your food him for whom Christ died.

¹⁶Nebudiž tedy v porouhání dáno dobré vaše.

¹⁶Then don’t let your good be slandered,

¹⁷Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém.

¹⁷for the Kingdom of God is not eating and drinking, but righteousness, peace, and joy in the Holy Spirit.

¹⁸Nebo kdož v tom slouží Kristu, milý jest Bohu a lidem příjemný.

¹⁸For he who serves Christ in these things is acceptable to God and approved by men.

¹⁹Protož následujme toho, což by sloužilo ku pokoji a k vzdělání vespolek.

¹⁹So then, let us follow after things which make for peace, and things by which we may build one another up.

²⁰Nekaziž pro pokrm díla Božího. Všecko zajisté čisté jest, ale zlé jest člověku, kterýž jí s pohoršením.

²⁰Don’t overthrow God’s work for food’s sake. All things indeed are clean, however it is evil for that man who creates a stumbling block by eating.

²¹Dobré jest nejísti masa a nepíti vína, ani čehokoli toho, na čemž se uráží bratr tvůj, nebo horší, anebo zemdlívá.

²¹It is good to not eat meat, drink wine, nor do anything by which your brother stumbles, is offended, or is made weak.

²²Ty víru máš? Mějž ji sám u sebe před Bohem. Blahoslavený, kdož nesoudí sebe samého v tom, což oblibuje.

²²Do you have faith? Have it to yourself before God. Happy is he who doesn’t judge himself in that which he approves.

²³Ale kdož pak rozpakuje se, kdyby jedl, odsouzen jest, nebo ne z víry jí. A cožkoli není z víry, hřích jest.

²³But he who doubts is condemned if he eats, because it isn’t of faith; and whatever is not of faith is sin.

²⁴Now to him who is able to establish you according to my Good News and the preaching of Jesus Christ, according to the revelation of the mystery which has been kept secret through long ages,

²⁵but now is revealed, and by the Scriptures of the prophets, according to the commandment of the eternal God, is made known for obedience of faith to all the nations;

²⁶to the only wise God, through Jesus Christ, to whom be the glory forever! Amen. TR places verses 24-26 after Romans 16:24 as verses 25-27.