¹Siis rääkis Iiob ja ütles:

¹Odpověděv pak Job, řekl:

²'Tõsi, teie olete inimesed ja koos teiega sureb tarkus.

²V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.

³Ka minul on mõistus nagu teil, ma ei jää teist maha. Ja kes ei mõistaks seda kõike?

³I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?

⁴Naerualuseks ligimesele on saanud, kes hüüab Jumala poole, et see teda kuuleks. Naerualuseks on õige ja vaga.

⁴Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.

⁵Ülbe arvates ei ole vaja õnnetusest hoolida, see tabab neid, kelle jalg libastub.

⁵Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.

⁶Rahus on rüüstajate telgid ja julgeolek on Jumala ärritajal, sellel, kes Jumalat oma käes kannab.

⁶Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.

⁷Aga küsi ometi loomadelt, et need õpetaksid sind, ja taeva lindudelt, et need annaksid sulle teada,

⁷Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.

⁸või kõnele maale, et ta teeks sind targaks, ja et mere kalad jutustaksid sulle!

⁸Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.

⁹Kes neist kõigist ei tea, et seda on teinud Issanda käsi,

⁹Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?

¹⁰kelle käes on kõigi elavate hing ja iga lihase inimese vaim.

¹⁰V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.

¹¹Eks kõrv katsu sõnad läbi ja eks suulagi maitse rooga?

¹¹Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?

¹²Elatanuil on tarkus ja pikaealistel mõistus.

¹²Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.

¹³Jumalal on tarkus ja vägi, temal on nõu ja mõistus.

¹³Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.

¹⁴Mida tema maha kisub, seda ei ehitata üles; keda tema vangistab, seda ei vabastata mitte.

¹⁴Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.

¹⁵Vaata, kui tema peatab veed, tekib kuivus, ja kui ta need valla päästab, hävitavad need maa.

¹⁵Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.

¹⁶Temal on tugevus ja tulemus, tema päralt on eksija ja eksitaja.

¹⁶U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.

¹⁷Tema viib nõuandjad riisutavaks ja teeb kohtumõistjad narriks.

¹⁷On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.

¹⁸Tema tühistab kuningate karistused ja köidab neile endile köie vööle.

¹⁸Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.

¹⁹Tema saadab preestrid paljajalu teele ja paiskab ümber vägevate istmed.

¹⁹On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.

²⁰Tema riisub usaldusväärsetelt huuled ja võtab vanadelt aru.

²⁰On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.

²¹Tema valab õilsate peale põlgust ja lõdvendab tugevate vööd.

²¹On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.

²²Tema ilmutab saladused pimedusest ja toob surmavarju valguse kätte.

²²On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.

²³Tema teeb rahvaid suureks ja hukkab neid, tema laotab rahvaid laiali ja hävitab neid.

²³On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.

²⁴Maa rahva peameestelt võtab ta mõistuse ja paneb nad eksima tühjal teeta maal.

²⁴On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,

²⁵Nad kobavad pimeduses valguseta ja ekslevad nagu joobnud.

²⁵Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.