¹Ja kohe varahommikul, kui ülempreestrid koos vanemate ja kirjatundjatega ning terve Suurkohus olid langetanud otsuse, viisid nad Jeesuse aheldatult ära ning andsid Pilaatuse kätte.

¹A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.

²Ja Pilaatus küsis temalt: 'Kas sina oled juutide kuningas?!' Jeesus aga kostis talle: 'Need on sinu sõnad.'

²I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.

³Ja ülempreestrid kaebasid palju ta peale.

³I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.

⁴Aga Pilaatus küsis temalt taas: 'Kas sa midagi ei vasta? Vaata, kui palju nad su peale kaebavad!'

⁴Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.

⁵Aga Jeesus ei vastanud enam midagi, nii et Pilaatus pani imeks.

⁵Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát.

⁶Aga pühade eel tavatses maavalitseja vabaks lasta ühe vangi, keda nad palusid.

⁶Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili.

⁷Koos mässumeestega, kes olid mässu ajal mõrva toime pannud, oli aheldatud üks Barabase-nimeline mees.

⁷I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.

⁸Ja üles tulnud rahvahulk hakkas paluma, et ta teeks neile nagu tal tavaks.

⁸A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.

⁹Pilaatus aga küsis neilt: 'Kas te tahate, et ma lasen teile vabaks juutide kuninga?'

⁹Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?

¹⁰Ta ju mõistis, et ülempreestrid olid kadedusest Jeesuse tema kätte andnud.

¹⁰(Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.)

¹¹Aga ülempreestrid ässitasid rahvahulka nõudma, et ta pigem laseks neile vabaks Barabase.

¹¹Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše.

¹²Pilaatus aga küsis neilt veel kord: 'Mis ma siis pean tegema temaga, keda te nimetate juutide kuningaks?'

¹²A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?

¹³Nemad aga karjusid taas: 'Löö ta risti!'

¹³A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.

¹⁴Pilaatus ütles neile: 'Kuidas nii, mis halba ta siis on teinud?' Ent nemad karjusid üha valjemini: 'Löö ta risti!'

¹⁴A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.

¹⁵Aga Pilaatus, tahtes rahvahulga meele järgi olla, laskis neile vabaks Barabase, ent Jeesust laskis piitsutada ja andis ta risti lüüa.

¹⁵Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.

¹⁶Aga sõdurid viisid Jeesuse siseõue - see tähendab kohtukotta - ja kutsusid kokku terve väesalga.

¹⁶Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř.

¹⁷Ja nad rõivastasid ta purpurmantlisse ja panid talle pähe pärja, mille nad olid pununud kibuvitstest,

¹⁷I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň.

¹⁸ning hakkasid teda teretama: 'Tervist, juutide kuningas!'

¹⁸I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský.

¹⁹Ja nad lõid talle pillirooga pähe ja sülitasid ta peale ning kummardasid teda nõtkutatud põlvedega.

¹⁹A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.

²⁰Ja kui nad olid teda küllalt teotanud, tõmbasid nad talt purpurmantli seljast ja riietasid Jeesuse ta oma rõivastesse.Ja nad viisid Jeesuse välja, et teda risti lüüa.

²⁰A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.

²¹Ja nad sundisid üht möödujat, maalt linna tulevat Küreene Siimonat, Aleksandrose ja Ruufuse isa, kandma tema risti.

²¹I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal kříž jeho.

²²Ja nad viisid Jeesuse Kolgata-nimelisse paika - see on tõlgitult Pealuu paik.

²²I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo.

²³Ja talle pakuti mürriveini, aga tema ei võtnud vastu.

²³I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho.

²⁴Ja nad lõid ta risti ja jagasid ta rõivad omavahel, heites liisku nende üle, kes mida saab.

²⁴A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.

²⁵Aga kell oli üheksa, kui nad ta risti lõid.

²⁵A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.

²⁶Ja tema süütahvlile oli kirjutatud: Juutide kuningas.

²⁶A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský.

²⁷Ja koos temaga lõid nad risti kaks teeröövlit, ühe ta paremale ja teise vasemale käele.

²⁷Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho.

²⁸[Siis läks täide kiri, mis ütleb: 'Ta on ülekohtuste sekka arvatud.']

²⁸I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.

²⁹Ja möödujad parastasid teda pead vangutades ja üteldes: 'Nõndaks, templi lammutaja ja kolme päevaga ehitaja!

²⁹A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš,

³⁰Päästa iseennast ja astu ristilt alla!'

³⁰Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.

³¹Nõndasamuti teotasid teda ka ülempreestrid koos kirjatundjatega, üteldes: 'Teisi on ta päästnud, iseennast ei suuda päästa!

³¹Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.

³²Messias, Iisraeli kuningas, astugu nüüd ristilt alla, et me näeksime ja usuksime!' Ka need, kes temaga koos olid risti löödud, teotasid teda.

³²Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili.

³³Ja kui keskpäev kätte jõudis, tuli pimedus üle kogu maa kuni kella kolmeni pärast lõunat.

³³A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.

³⁴Ja kella kolme ajal kisendas Jeesus valju häälega: 'Eloii, Eloii, lemaa sabahtani?' - see on tõlgitult: 'Mu Jumal, mu Jumal, miks sa mu maha jätsid?'

³⁴A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?

³⁵Ja mõned juuresseisjaist sõnasid seda kuuldes: 'Ennäe, ta hüüab Eelijat appi!'

³⁵A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.

³⁶Aga keegi jooksis, kastis käsna äädikasse ja, pistnud selle pilliroo otsa, pakkus talle juua, üteldes: 'Noh, olgu, eks me näe, kas Eelija tuleb teda maha võtma!'

³⁶A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.

³⁷Aga Jeesus kisendas valju häälega ja heitis hinge.

³⁷Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.

³⁸Ja templi vahevaip kärises ülalt alla kaheks.

³⁸A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.

³⁹Aga Jeesuse vastas seisev sadakonnaülem, nähes teda nõnda hinge heitvat, ütles: 'See inimene oli tõesti Jumala Poeg!'

³⁹Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.

⁴⁰Aga seal oli ka naisi toimuvat eemalt vaatamas, nende seas Maarja Magdaleena ja Maarja, Jaakobus Noorema ja Joosese ema, ning Saloome,

⁴⁰Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome.

⁴¹kes olid talle järgnenud ja teda teeninud, kui ta oli Galileas, ja palju teisi naisi, kes olid koos temaga tulnud üles Jeruusalemma.

⁴¹Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.

⁴²Ja kui päev oli juba jõudmas õhtule, kuna käes oli pühade valmistuspäev, see tähendab reede,

⁴²A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,)

⁴³tuli Arimaatia Joosep, lugupeetud mees, Suurkohtu nõunik, kes ka ise ootas Jumala riiki, võttis julguse kokku ja astus sisse Pilaatuse juurde ning palus enesele Jeesuse ihu.

⁴³Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo.

⁴⁴Aga Pilaatus imestas, et Jeesus on juba surnud, ja kutsus enda juurde sadakonnaülema ning küsis temalt, kas ta tõesti juba suri.

⁴⁴Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.

⁴⁵Ja kui ta sai seda sadakonnaülemalt teada, kinkis ta surnukeha Joosepile.

⁴⁵A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.

⁴⁶Ja too ostis lina, võttis Jeesuse ristilt maha, mähkis linasse ning paigutas ta kaljusse raiutud hauda ning veeretas kivi hauakambri ukse ette.

⁴⁶A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.

⁴⁷Aga Maarja Magdaleena ja Joosese ema Maarja vaatasid, kuhu ta pandi.

⁴⁷Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.