¹Ja kui hingamispäev oli möödas, ostsid Maarja Magdaleena ja Jaakobuse ema Maarja ja Saloome lõhnarohte, et tulla Jeesust võidma.

¹A když pominula sobota, Maria Magdaléna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonných věcí, aby přijdouce, pomazaly Ježíše.

²Ja nädala esimesel päeval väga vara, kui päike oli just tõusmas, tulid nad haua juurde.

²A velmi ráno vyšedše první den po sobotě, přišly k hrobu, an již slunce vzešlo.

³Ja nad ütlesid üksteisele: 'Kes küll veeretab meil kivi hauakambri ukse eest ära?'

³I pravily vespolek: Kdo nám odvalí kámen ode dveří hrobových?

⁴Ja üles vaadates nägid nad, et kivi oli ära veeretatud. Aga see oli väga suur.

⁴(A vzhlédše, uzřely odvalený kámen.) Byl zajisté veliký velmi.

⁵Ja hauakambrisse minnes nad nägid paremal pool istumas noorukit, riietatud pikka valgesse kuube. Ja neil hakkas hirm.

⁵A všedše do hrobu, uzřely mládence, an sedí na pravici, oděného rouchem bílým. I ulekly se.

⁶Aga nooruk ütles neile: 'Ärge kartke! Te otsite ristilöödud Jeesust, Naatsaretlast. Ta on üles äratatud, teda ei ole siin. Näe, siin on paik, kuhu ta pandi!

⁶Kterýžto řekl jim: Nebojte se. Ježíše hledáte Nazaretského ukřižovaného. Vstalť jest, neníť ho tuto; aj, místo, kdež jej byli položili.

⁷Kuid minge ütelge tema jüngritele ja Peetrusele: Ta läheb teie eele Galileasse. Seal te saate teda näha, nõnda nagu ta teile ütles.'

⁷Ale jděte, povězte učedlníkům jeho i Petrovi, žeť vás předejde do Galilee. Tam jej uzříte, jakož jest pověděl vám.

⁸Ja nad tulid välja ja põgenesid hauakambri juurest, sest neid oli vallanud hirm ja hämmeldus ning nad ei öelnud kellelegi midagi, sest nad kartsid.

⁸A ony vyšedše rychle, utekly od hrobu; nebo přišel na ně strach a hrůza. A aniž komu co řekly, nebo se bály.

⁹[Aga kui Jeesus nädala esimesel päeval vara oli üles tõusnud, näitas ta end esmalt Maarja Magdaleenale, kellest ta oli seitse kurja vaimu välja ajanud,

⁹Vstav pak Ježíš z mrtvých ráno v neděli, ukázal se nejprv Mariji Magdaléně, z nížto byl vyvrhl sedm ďáblů.

¹⁰ja too läks ja kuulutas neile, kes olid tulnud koos temaga, kui nad leinasid ja nutsid.

¹⁰Ona pak šedši, zvěstovala těm, kteříž s ním bývali, lkajícím a plačícím.

¹¹Ja nemad ei uskunud, kui said kuulda, et Jeesus elab ja et Maarja Magdaleena oli teda elusana näinud.

¹¹A oni slyšavše, že by živ byl a vidín od ní, nevěřili.

¹²Aga seejärel näitas Jeesus end teisel kujul kahele teekäijale nende seast, kes olid minemas maale.

¹²Potom pak dvěma z nich jdoucím ukázal se v jiné způsobě, když šli přes pole.

¹³Ja need tulid tagasi ja kuulutasid teistele, aga nad ei uskunud neidki.

¹³A ti šedše, pověděli jiným. Ani těm nevěřili.

¹⁴Viimaks näitas Jeesus end neile üheteistkümnele, kui nad lauas istusid, ning sõitles nende uskmatust ja kõva südant, et nad ei olnud uskunud neid, kes olid teda näinud pärast ta ülesäratamist.

¹⁴Nejposléze sedícím spolu jedenácti ukázal se, a trestal nedověru jejich a tvrdost srdce, že těm, kteříž jej viděli vzkříšeného, nevěřili.

¹⁵Ja Jeesus ütles neile: 'Minge kõike maailma, kuulutage evangeeliumi kogu loodule!

¹⁵A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření.

¹⁶Kes usub ja on ristitud, see päästetakse, aga kes ei usu, mõistetakse hukka.

¹⁶Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří, budeť zatracen.

¹⁷Kuid uskujaid saadavad sellised tunnustähed: minu nimel ajavad nad välja kurje vaime, räägivad uusi keeli,

¹⁷Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati, jazyky novými mluviti.

¹⁸tõstavad paljaste kätega üles mürkmadusid, ning kui nad jooksid midagi surmavat, ei kahjustaks see neid; haiged, kellele nad panevad käed peale, saavad terveks.'

¹⁸Hady bráti; a jestliže by co jedovatého pili, neuškodíť jim; na nemocné ruce vzkládati budou, a dobře se míti budou.

¹⁹Kui Issand [Jeesus] oli nendega rääkinud, võeti ta üles taevasse ja ta istus Jumala paremale käele.

¹⁹Když pak jim odmluvil Pán, vzhůru vzat jest do nebe, a sedí na pravici Boží.

²⁰Aga jüngrid läksid välja ja kuulutasid kõikjal, ning Issand toetas neid ja kinnitas sõna tunnustähtedega.]

²⁰A oni šedše, kázali všudy, a Pán jim pomáhal, a slov jejich potvrzoval činěním divů.