1Laulujuhatajale: viisil 'Liiliad'; Korahi laste õpetuslaul; laul armastusest.
1Přednímu kantoru z synů Chóre, na šošannim, vyučující. Píseň o lásce.
2Häid sõnu voolab mu südamest, kuninga auks on mu laul. Mu keel on nagu usina kirjutaja sulg.
2Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře.
3Sa oled kõige kaunim inimlastest, arm on valatud su huultele, seepärast on Jumal sind õnnistanud igavesti.
3Krásnější jsi nad všecky syny lidské, rozlita jest i milost ve rtech tvých, proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky.
4Pane mõõk vööle, sa kangelane, oma au ja oma hiilgus!
4Připaš meč svůj na bedra, ó reku udatný, prokaž důstojnost a slávu svou.
5Oma hiilguses tungi edasi! Astu sõjavankrisse tõe eest ja õiguse ning alandlikkuse eest; küll su parem käsi sulle õpetab kardetavaid tegusid!
5A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokáže pravice tvá hrozných věcí.
6Su nooled on teravad: rahvad langevad su alla, nooled tungivad kuninga vaenlaste südamesse.
6Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.
7Su aujärg, Jumal, on ikka ja igavesti, su valitsuskepp on õigluse kepp.
7Trůn tvůj, ó Bože, jest věčný a stálý, berla království tvého jestiť berla nejupřímější.
8Sa armastad õigust ja vihkad ülekohut; sellepärast on Jumal, sinu Jumal, sind võidnud rõõmuõliga enam kui su kaaslasi.
8Miluješ spravedlnost, a nenávidíš bezbožnosti, protož pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé.
9Selgest mürrist ja aaloest ja kassiast lõhnavad kõik su riided, elevandiluust hoonetest rõõmustab sind keelpillimäng.
9Mirra, aloe a kassia, všecka roucha tvá voní z paláců, z kostí slonových vzdělaných, nad ty, jenž tě obveselují.
10Kuningate tütreid leidub su kaaslaste seas: kuninganna seisab su paremal käel Oofiri kullas.
10Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými, přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě.
11Kuule, tütar, ja vaata ning pööra oma kõrv ja unusta oma rahvas ja oma isamaja!
11Slyšiž, dcerko, a viz, a nakloň ucha svého, a zapomeň na lid svůj a na dům otce svého.
12Siis kuningas himustab su ilu; sest ta on su isand; seepärast kummarda teda!
12I zalíbí se králi tvá krása; onť jest zajisté Pán tvůj, protož skláněj se před ním.
13Tüürose tütred tulevad annetustega, kõige rikkamad rahva hulgast panevad särama su palge.
13Tuť i Tyrští s dary, před oblíčejem tvým kořiti se budou bohatí národové.
14Kuninga tütar on täies auhiilguses oma toas; kuldlõngast on kootud ta rüü.
14Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku, roucho zlatem vytkávané jest oděv její.
15Kirjudes rõivastes viiakse ta kuninga juurde, neitsid, ta sõbrannad, tuuakse tema järel su juurde.
15V rouše krumpovaném přivedena bude králi, i panny za ní, družičky její, přivedeny budou k tobě.
16Nad tuuakse rõõmu ja ilutsemisega, nad lähevad kuninga hoonesse.
16Přivedeny budou s radostí velikou a plésáním, a vejdou na palác královský.
17Su isade asemele astuvad su pojad, sa sead nad vürstideks kogu maal.
17Místo otců svých budeš míti syny své, kteréž postavíš za knížata po vší zemi. [ (Psalms 45:18) V pamět uvoditi budu jméno tvé po všecky věky, pročež oslavovati tě budou národové na věky věků. ]
18Ma teen su nime kuulsaks põlvest põlve; selle tõttu austavad sind rahvad ikka ja igavesti.