1
خوردن نان خشک در آرامش بهتر است از خوردن غذاهای رنگین در خانهای که در آن جنگ و دعوا باشد.
1Pli bona estas seka peco da pano, sed kun trankvileco, Ol domo plena de viando, kun malpaco.
2
غلام دانا بر پسر شرور آقای خود تسلّط خواهد یافت و در ارثی که به او میرسد، شریک خواهد شد.
2Sagxa sklavo regos super filo hontinda, Kaj dividos heredon kune kun fratoj.
3
طلا و نقره را آتش آزمایش میکند و دل انسان را خدا.
3Fandujo estas por argxento, kaj forno por oro; Sed la korojn esploras la Eternulo.
4
آدم شریر به سخن شریرانه گوش میکند و آدم دروغگو به حرف دروغ.
4Malbonfaranto obeas malbonajn busxojn; Malveremulo atentas malpian langon.
5
مسخره کردن مردم فقیر به معنی مسخره کردن خدایی است که آنها را آفریده است. کسانیکه از غم و بدبختی دیگران خوشحال میشوند، بیسزا نخواهند ماند.
5Kiu mokas malricxulon, tiu ofendas lian Kreinton; Kiu gxojas pri ies malfelicxo, tiu ne restos sen puno.
6
تاج افتخار اشخاص پیر، نوههای ایشان میباشند و تاج افتخار فرزندان، والدین ایشان.
6Nepoj estas krono por maljunuloj; Kaj gloro por infanoj estas iliaj gepatroj.
7
شخص محترم هرگز دروغ نمیگوید و نادان حرف باارزشی برای گفتن ندارد.
7Al malsagxulo ne konvenas alta parolado, Kaj ankoraux malpli al nobelo mensogado.
8
بعضی مردم به این فکر هستند که رشوه معجزه میکند و آنها را در هر کاری موفّق میسازد.
8Donaco estas juvelo en la okuloj de sia mastro; Kien ajn li sin turnos, li sukcesos.
9
کسیکه عیبهای دیگران را میپوشاند، محبّت ایجاد میکند؛ امّا شخصی که افشاگری میکند، باعث جدایی دوستان میگردد.
9Kiu kovras kulpon, tiu sercxas amikecon; Sed kiu reparolas pri la afero, tiu disigas amikojn.
10
تأثیر یک سرزنش به شخص دانا بیشتر است از اثر صد ضربه شلاّق به آدم احمق.
10Pli efikas riprocxo cxe sagxulo, Ol cent batoj cxe malsagxulo.
11
مردم بدکار فقط در فکر سرکشی هستند، بنابراین به سختی مجازات خواهند شد.
11Malbonulo sercxas nur ribelon; Sed terura sendato estos sendita kontraux lin.
12
روبهرو شدن با ماده خرسی که تولههایش را از او گرفتهاند بهتر است از روبهرو شدن با شخص نادانی که گرفتار حماقت شده است.
12Pli bone estas renkonti ursinon, al kiu estas rabitaj gxiaj infanoj, Ol malsagxulon kun lia malsagxeco.
13
اگر خوبی را با بدی تلافی کنی، بلا از خانهات دور نخواهد شد.
13Kiu redonas malbonon por bono, El ties domo ne malaperos malbono.
14
شروع کردن دعوا مانند ایجاد رخنه در سدّ آب است. به جر و بحث خاتمه بده پیش از آن که به دعوا بیانجامد.
14La komenco de malpaco estas kiel liberigo de akvo; Antaux ol gxi tro vastigxis, forlasu la malpacon.
15
خداوند از کسانیکه بیگناه را محکوم و گناهکار را تبرئه میکنند، متنفّر است.
15Kiu pravigas malvirtulon, kaj kiu malpravigas virtulon, Ambaux estas abomenajxo por la Eternulo.
16
صرف پول برای آموزش شخص احمق بیفایده است، زیرا او طالب حکمت نیست.
16Por kio servas mono en la mano de malsagxulo? CXu por acxeti sagxon, kiam li prudenton ne havas?
17
دوست واقعی در هر موقعیّتی محبّت میکند و خویشاوند برای کمک در هنگام سختی، متولّد شده است.
17En cxiu tempo amiko amas, Kaj li farigxas frato en mizero.
18
تنها شخص نادان است که ضامن شخص دیگری میشود.
18Homo malsagxa donas manon en manon, Kaj garantias por sia proksimulo.
19
شخص ستیزهجو گناه را دوست دارد و آدم بلند پرواز خرابی به بار میآورد.
19Kiu amas malpacon, tiu amas pekon; Kiu tro alte levas sian pordon, tiu sercxas pereon.
20
شخص بداندیش کامیاب نخواهد شد و آدم فریبکار به بلا گرفتار خواهد شد.
20Malica koro ne trovos bonon; Kaj kiu havas negxustan langon, tiu enfalos en malfelicxon.
21
فرزند احمق مایهٔ غم و غصّهٔ والدین خود میباشد.
21Kiu naskas malsagxulon, tiu havas cxagrenon; Kaj patro de malprudentulo ne havos gxojon.
22
شادمانی مانند دارو شفابخش است، امّا روح پژمرده انسان را بیمار میکند.
22GXoja koro estas saniga; Kaj malgxoja spirito sekigas la ostojn.
23
آدم بدکار، پنهانی رشوه میگیرد و مانع اجرای عدالت میشود.
23Kasxitajn donacojn akceptas malvirtulo, Por deklini la vojon de la justeco.
24
هدف مردم عاقل تحصیل حکمت است، امّا شخص نادان در زندگی هیچ هدفی ندارد.
24Antaux la vizagxo de prudentulo estas sagxo; Sed la okuloj de malsagxulo estas en la fino de la tero.
25
فرزند احمق مایهٔ غم و اندوه پدر و تلخکامی مادر است.
25Filo malsagxa estas cxagreno por sia patro, Kaj malgxojo por sia patrino.
26
مجازات کردن اشخاص بیگناه و تنبیه مردم نجیب بهخاطر صداقت ایشان کار درستی نیست.
26Ne estas bone suferigi virtulon, Nek bati noblulon, kiu agas juste.
27
شخص دانا کم حرف میزند و آدم عاقل آرام و صبور است.
اگر شخص احمق خاموش باشد و حرف نزند، او را دانا میشمارند.
27Kiu sxparas siajn vortojn, tiu estas prudenta; Kaj trankvilanimulo estas homo sagxa.
28
اگر شخص احمق خاموش باشد و حرف نزند، او را دانا میشمارند.
28Ecx malsagxulo, se li silentas, estas rigardata kiel sagxulo; Kaj kiel prudentulo, se li tenas fermita sian busxon.