1
ای فرزند من، هرچه به تو یاد میدهم فراموش مکن و آنچه را به تو میگویم بهخاطر بسپار.
1Mia filo! ne forgesu mian instruon, Kaj via koro konservu miajn ordonojn.
2
تعالیم من، کامیابی و عمر دراز به تو میبخشد.
2CXar ili akirigos al vi longan vivon, Jarojn de vivo kaj paco.
3
هرگز صداقت و وفاداری را از خود دور مکن، آنها را به گردنت ببند و بر قلبت بنویس.
3Favoro kaj vero vin ne forlasu; Alligu ilin al via kolo, Skribu ilin sur la tabeloj de via koro.
4
اگر چنین کنی، خدا و مردم از تو راضی خواهند شد.
4Kaj vi trovos favoron kaj bonan opinion CXe Dio kaj homoj.
5
با دل و جان بر خداوند توکّل کن. بر عقل خود تکیه مکن.
5Fidu la Eternulon per via tuta koro, Kaj ne fidu vian prudenton.
6
در تمام کارهایت خداوند را بهخاطر داشته باش. او راه راست را به تو نشان خواهد داد.
6Konsciu Lin en cxiuj viaj vojoj, Kaj Li gxustigos vian iradon.
7
خیال نکن که خیلی عاقل هستی. از خدا بترس و از بدی دوری کن.
7Ne opiniu vin sagxa; Timu la Eternulon, kaj deturnu vin de malbono.
8
اگر چنین کنی، مانند داروی شفا بخش، به تو سلامتی و قوّت میبخشد.
8CXi tio estos saniga por via korpo, Kaj bona nutro por viaj ostoj.
9
خداوند را احترام نما و از دارایی خود و از نوبر محصول زمین خود قسمتی را به او تقدیم کن.
9Faru honoron al la Eternulo el via havo Kaj el la unuavenajxo de cxiuj viaj rikoltoj:
10
اگر چنین کنی انبارهایت پر از نعمت و خمرههایت پر از شیرهٔ انگور خواهد شد.
10Tiam viaj grenejoj tute plenigxos, Kaj viaj vinpremejoj superbordigos moston.
11
ای فرزند من وقتی خداوند تو را تنبیه میکند، خوب توجّه کن و وقتی تو را سرزنش میکند، دلگیر نشو.
11La instruon de la Eternulo, ho mia filo, ne malsxatu; Kaj ne deturnu vin, kiam Li faras al vi punon;
12
چون خداوند کسانی را که دوست دارد، تربیت مینماید؛ مانند والدینی که فرزند عزیز خود را تربیت میکنند.
12CXar kiun la Eternulo amas, tiun Li punkorektas, Kiel patro la filon, en kiu li havas plezuron.
13
خوشا به حال کسیکه حکمت و دانایی پیدا میکند.
13Felicxa estas la homo, kiu trovis sagxon, Kaj la homo, kiu akiris prudenton;
14
زیرا ارزش آن از طلا و نقره بیشتر است.
14CXar estas pli bone gxin acxeti, ol acxeti argxenton, Kaj gxia rikoltajxo estas pli bona, ol pura oro.
15
حکمت از جواهرات گرانبهاتر و از هرچه آرزو کنی باارزشتر است.
15GXi estas pli kara, ol juveloj; Kaj nenio, kion vi povus deziri, povas esti komparata kun gxi.
16
حکمت به تو عمر دراز و ثروت و احترام میبخشد.
16Longa vivo estas en gxia dekstra mano; Ricxo kaj gloro estas en gxia maldekstra mano.
17
حکمت در زندگی تو را کامیاب کرده و به راه امنیّت و شادمانی هدایت میکند.
17GXiaj vojoj estas vojoj agrablaj, Kaj cxiuj gxiaj vojetoj estas paco.
18
کسانیکه حکیم میشوند، شادمان خواهند بود. جان و حیات را خدا میبخشد.
18GXi estas arbo de vivo por tiuj, kiuj gxin ekkaptis; Kaj felicxaj estas tiuj, kiuj gxin posedas.
19
خداوند زمین با از روی حکمت خود آفرید،
و آسمانها را با دانایی خود بنیان نهاد.
19La Eternulo per sagxo fondis la teron; Per prudento Li arangxis la cxielon.
20
عقل او رودخانهها را روان نمود،
و باران را از ابرها بر زمین بارانید.
20Per Lia cxionsciado disigxis abismoj; Kaj la nuboj elversxas roson.
21
ای فرزند من، دانایی و فهم خود را حفظ کن و نگذار از تو دور شوند.
21Mia filo! ili ne foriru de viaj okuloj; Konservu klarecon de la kapo kaj prudenton:
22
اینها به تو زندگی میبخشند و آن را پر از خوشی میکنند.
22Ili estos vivo por via animo, Kaj ornamo por via kolo.
23
آنگاه به سلامتی، راه خود را طی میکنی و شکست نمیخوری.
23Tiam vi iros sendangxere vian vojon, Kaj via piedo ne falpusxigxos.
24
بدون ترس میخوابی و تمام شب به راحتی استراحت میکنی.
24Kiam vi kusxigxos dormi, vi ne timos; Kaj kiam vi kusxos, via dormo estos agrabla.
25
از بلاهای ناگهانی -مثل آنچه که توفان بر سر شریران میآورد- نخواهی ترسید.
25Ne timu subitan teruron, Nek pereigon, kiu povus veni de malbonuloj;
26
خداوند از تو محافظت میکند و نمیگذارد که در دام گرفتار شوی.
26CXar la Eternulo estos via helpo, Kaj gardos vian piedon kontraux reto.
27
هرگاه که از دستت برمیآید، از احسان کردن به محتاجان کوتاهی مکن.
27Ne rifuzu bonon al la bezonantoj, Se via mano havas la forton por fari.
28
اگر میتوانی اکنون به همسایهات کمک کنی، به او نگو برو و فردا بیا.
28Kiam vi havas cxe vi, ne diru al via proksimulo: Iru kaj revenu, kaj morgaux mi donos.
29
در مورد همسایهات که نزدیک تو زندگی میکند و به تو اعتماد دارد، قصد بدی مکن.
29Ne pripensu malbonon kontraux via proksimulo, Kiam li kun konfido logxas cxe vi.
30
با کسیکه به تو بدی نکرده است، بیسبب جدل مکن.
30Ne malpacu kun iu senkauxze, Se li ne faris al vi malbonon.
31
به مردمان زورگو حسادت نورز و از آنها تقلید مکن.
31Ne enviu rabemulon, Kaj elektu neniun el liaj vojoj;
32
چون خداوند از مردم ظالم متنفّر است، امّا درستکاران از اسرار الهی آگاهند.
32CXar la perversulojn la Eternulo abomenas, Kaj Sian intencon Li malkasxas al la piuloj.
33
لعنت خداوند بر خانهٔ شریران است امّا خانهٔ عادلان را برکت میدهد.
33Malbeno de la Eternulo estas en la domo de malbonulo, Kaj la logxejon de piuloj Li benas.
34
خداوند به مردم از خود راضی توجّهی ندارد امّا فروتنان را سرافراز مینماید.
خردمندان عزّت و جلال به دست میآورند، امّا نادانان رسوایی خود را بیشتر خواهند کرد.
34La mokantojn Li mokas, Kaj al la humiluloj Li donas favoron.
35
خردمندان عزّت و جلال به دست میآورند، امّا نادانان رسوایی خود را بیشتر خواهند کرد.
35Honoron heredas sagxuloj; Sed malsagxuloj forportas honton.