¹A keď videl Jakob, že je obilie v Egypte, riekol svojim synom: Prečo hľadíte jeden na druhého?

¹Nak laj Jacob quirabi resil nak cuan li trigo aran Egipto, quixye reheb li ralal: —Lâex mâcßaß yôquex chixbânunquil. ¿Cßaßut nak yal yôquex chixcaßyanquil êrib chi ribil êrib?

²A riekol: Hľa, počul som, že je obilie v Egypte. Odídite ta dolu a kúpte nám odtiaľ obilia, a budeme žiť a nezomrieme.

²Lâin xcuabi resil nak aran Egipto cuan li trigo. Ayukex lâex ut têlokß chak caßchßinak ke re nak incßaß tocâmk xban katzßocajic, chan laj Jacob.

³A tak odišlo dolu desať bratov Jozefových, aby nakúpili obilia z Egypta.

³Ut li lajêb li ras laj José queßcôeb chixlokßbal li trigo aran Egipto.

⁴Ale Benjamina, brata Jozefovho, neposlal Jakob s jeho bratmi, lebo riekol: Aby sa mu neprihodilo nejaké nešťastie.

⁴Abanan laj Jacob incßaß quixtakla laj Benjamín chirixeb li ras xban nak cßajoß lix cßaßux chirix. Cuan saß xchßôl nak mâre cßaßru tixcßul saß be nak yôkeb chi xic.

⁵A synovia Izraelovi prišli kúpiť obilia spolu medzi inými, ktorí tiež prišli kupovať, pretože bol hlad v Kananejskej zemi.

⁵Eb li ralal laj Jacob, li nayeman ajcuiß aj Israel re, queßcuulac saß xyânkeb li yôqueb chi lokßoc trigo aran Egipto xban nak yô ajcuiß li cueßej saß li tenamit Canaán.

⁶A Jozef bol vladárom nad zemou; on predával obilie všetkému ľudu zeme. Keď tedy prišli bratia Jozefovi, poklonili sa mu tvárou k zemi.

⁶Laj José, aßan li nataklan saß li tenamit Egipto ut saß rukß aßan quicana xcßayinquil li trigo. Eb li ras laj José queßcuulac riqßuin ut queßxxulub rib saß chßochß chiru.

⁷A keď videl Jozef svojich bratov, poznal ich. Ale sa staväl ku nim cudzí a hovoril s nimi tvrde a riekol im: Odkiaľ ste prišli? A oni odpovedali: Prišli sme z Kananejskej zeme, aby sme nakúpili potravín.

⁷Nak laj José quirileb ru, aßan ticto quixnau ruheb nak aßaneb li ras, abanan quixbânu rib nak incßaß naxnauheb ru. Kßetkßet caßchßin laj José nak quirâtinaheb li ras. Quixpatzß reheb: —¿Bar xexchal chak lâex? chan reheb. Eb aßan queßchakßoc ut queßxye re: —Lâo xochal Canaán. Xochal arin chixlokßbal caßchßinak li katzacaêmk, chanqueb re.

⁸Tedy Jozef poznal svojich bratov, ale oni jeho nepoznali.

⁸Laj José quixnau ruheb li ras, abanan eb aßan incßaß queßxqßue retal nak aßan laj José.

⁹Vtedy sa rozpamätal Jozef na sny, ktoré sa mu snívaly o nich. A riekol im: Vyzvedači ste; prišli ste prezrieť nahé miesta zeme.

⁹Ut quinak saß xchßôl laj José chanru nak quimatqßuec chirixeb li ras. Quixye reheb: —Lâex moco yâl ta nak chi lokßoc xexchal arin. Lâex yal qßuehoc etal xexchal arin re nak têril li cßaßru cuan arin, chan laj José.

¹⁰A oni mu povedali: Nie tak, môj pane, ale tvoji služobníci prišli nakúpiť potravín.

¹⁰Eb aßan queßxye re: —Chacuy taxak li kamâc, at Kâcuaß. Lâat nim lâ cuanquil. Li cßaßru xochal xbânunquil arin yal xlokßbal caßchßinak li katrigo re tâcßanjelak chokß re li katzacaêmk.

¹¹My všetci sme synovia jedného muža; sme statoční ľudia; nikdy neboli tvoji služobníci vyzvedačmi.

¹¹Lâo kas kib. Junaj kayucuaß. Saß xyâlal nococuan. Lâo mâcuaßo aj qßuehol etal, chanqueb re.

¹²A riekol im: Nie, ale nahé miesta zeme ste prišli vidieť.

¹²Laj José quixye cuißchic reheb: —Moco yâl ta li nequeye. Lâex xexchal chixqßuebal retal cßaßru cuan saß li tenamit aßin, chan.

¹³A odpovedali: My dvanásti tvoji služobníci sme boli bratia, synovia jedného muža, v Kananejskej zemi. A hľa, najmladší je teraz s naším otcom, a jedného niet.

¹³Eb aßan queßxye re: —Lâo cablajuho chikajunil. Ralalo jun chi cuînk aj Canaán. Li îtzßinbej xcana chak riqßuin li kayucuaß. Ut li jun chic mâ ani chic saß kayânk, chanqueb re laj José.

¹⁴A Jozef im riekol: To je to, čo som vám hovoril, že ste vyzvedači.

¹⁴Ut laj José quixye reheb: —Yâl ajcuiß li xinye êre nak lâex aj qßuehol etal.

¹⁵Týmto budete zkúsení: Ako že žije faraon, nevyjdete odtiaľto, len ak sem prijde váš najmladší brat.

¹⁵Chi joßcaßin tâtzßilmânk âtin chêrix ma relic chi yâl li cßaßru yôquex chixyebal. Tinye êre saß xcßabaß laj faraón nak lâex incßaß naru tex-êlk arin toj tâchâlk lê rîtzßin.

¹⁶Pošlite jedného zpomedzi seba, aby pojal a doviedol vášho brata, a vy zostanete vo väzení, a tak budú zkúsené vaše slová, či je pri vás pravda. Jestli nie, ako že žije faraon, vyzvedači ste.

¹⁶Xicak junak li cuan saß êyânk chixcßambal chak lê rîtzßin. Ut lâex texcanâk arin saß tzßalam. Chi joßcan tinnau ma relic chi yâl li cßaßru yôquex chixyebal cue. Cui incßaß nequecßam chak lê rîtzßin, tânaumânk saß xcßabaß laj faraón nak lâex aj qßuehol etal, chan.

¹⁷A dal ich všetkých pod stráž, kde boli tri dni.

¹⁷Laj José quixtaklaheb chixjunileb saß tzßalam re oxib cutan.

¹⁸Potom na tretí deň im povedal Jozef: Toto robte a žite. Ja sa bojím Boha.

¹⁸Saß rox li cutan laj José quixye reheb: —Lâin ninqßue xcuanquil li Dios. Têbânu li cßaßru tinye êre re nak texcolekß.

¹⁹Ak ste vy statoční ľudia, jeden váš brat zostane uväznený v dome, v ktorom ste strážení, a vy iďte a odneste obilie na zapudenie hladu zo svojich domov.

¹⁹Cui yâl nak saß xyâlal nequexcuan, canâk junak lê ras arin saß tzßalam. Ut li belêb chic târûk teßxcßam li trigo saß lê rochoch xban nak yô ajcuiß li cueßej aran.

²⁰A svojho najmladšieho brata dovediete ku mne, a vaše slová sa dokážu, že sú verné, a nezomriete. - A urobili tak.

²⁰Ut texsukßîk cuißchic chak ut têcßam chak arin lê rîtzßin. Chi joßcan tinnau nak yâl li cßaßru xeye cue ut lâex texcolekß chêjunilex. Cui incßaß yâl, lâex texcâmk, chan. Ut queßoc chixcßoxlanquil chanru teßxbânu.

²¹Vtedy vraveli brat bratovi: Pykáme spravedlivo, lebo istá vec, že sme sa previnili proti svojmu bratovi. Lebo sme videli úzkosť jeho duše, keď nás úpenlivo prosil, a nepočúvali sme; preto prišlo na nás toto súženie.

²¹Ut queßxye chi ribileb rib: —Relic chi yâl nak xomâcob riqßuin li cßaßru kabânu chak junxil re laj José, li kîtzßin. Lâo quikil nak quirahoß saß xchßôl riqßuin li kabânu re. Lâo incßaß quikil xtokßobâl ru nak quixtzßâma chiku nak takatokßoba ru. Xban aßan nak xchal li raylal aßin saß kabên, chanqueb chi ribileb rib.

²²A Rúben im odpovedal a riekol: Či som vám nehovoril: Nehrešte proti chlapcovi!? Ale neposlúchli ste. A hľa, vyhľadáva sa i jeho krv.

²²Ut laj Rubén quixye reheb: —¿Ma incßaß ta biß quinye êre nak incßaß têbânu raylal re laj José li kîtzßin? Ut lâex incßaß xex-abin chicuu. Ut anakcuan tento nak tâcuânk rêkaj lix camic. Aßan na li cßaßru yôco chixtojbal anakcuan riqßuin li xkabânu chak junxil, chan laj Rubén.

²³A oni nevedeli, že Jozef rozumie, lebo im hovoril skrze tlumoča.

²³Eb aßan incßaß queßxnau nak laj José yô chixtaubal ru li râtinobâleb xban nak cuan jun laj jalol âtin na-ochbenin re ut aßan najaloc re li âtin li naxye laj José.

²⁴A odvrátil sa od nich a plakal a zase sa obrátil k nim a hovoril s nimi. Potom vzal Simeona od nich a poviazal ho pred ich očami.

²⁴Ut laj José quixcanabeb junpât ut cô chi yâbac xjunes xban xsahil saß xchßôl. Quisukßi ut quiâtinac riqßuineb. Laj José quixchap laj Simeón ut quixbacß li rukß chiruheb li ras.

²⁵A Jozef rozkázal, aby naplnili ich vrecia obilím a aby vrátili každému jeho peniaze do jeho vreca, a tiež aby im dali potravy na cestu. A urobili im tak.

²⁵Ut quixtakla xbutßbal li trigo saß eb lix coxtal. Ut saß li junjûnk chi coxtal quixkßajsi li tumin li queßxtoj cuiß li trigo. Ut quixqßueheb ajcuiß xtzacaêmk re nak teßcuaßak saß be. Joßcan quixbânu reheb.

²⁶A oni poberúc svoje obilie na svojich oslov odišli odtiaľ.

²⁶Ut eb aßan quilajeßxbacß li jûnk coxtal chi trigo chirixeb lix bûr, ut queßcôeb.

²⁷A keď rozviazal jeden svoje vrece, aby dal, v nocľažišti, svojmu oslovi obrok, uvidel svoje peniaze, ktoré hľa, boly na vrchu v jeho vreci.

²⁷Eb aßan queßoc chi hilânc saß jun li muhebâl bar teßxnumsi cuiß li kßojyîn. Ut jun reheb qui-oc chixqßuebal xcua lix bûr. Nak quixhit lix coxtal, quisach xchßôl chirilbal nak cuan peß li tumin chi saß lix coxtal.

²⁸A povedal svojim bratom: Moje peniaze sú mi vrátené. Aj tu hľa, sú v mojom vreci. Vtedy ich opustila všetka odvaha. A predesení hovorili druh druhovi: Čo nám to učinil Bôh?

²⁸Ut aßan quixye reheb li ras: —Ilomak li cßaßru xintau saß lin coxtal. Xeßxkßajsi chak xtzßak li trigo li xkatoj cuiß. ¿Cßaßut nak xeßxbânu ke chi joßcaßin? chan. Ut queßsach xchßôleb. Nequeßsicsot nak queßxye: —¿Cßaß xak ru nak xbânu ke li Dios chi joßcaßin? chanqueb.

²⁹A keď prišli k Jakobovi, svojmu otcovi, do Kananejskej zeme, rozprávali mu všetko, čo sa im prihodilo, a vraveli:

²⁹Ut queßcuulac Canaán riqßuin lix yucuaßeb ut queßxserakßi re chixjunil li cßaßru queßxcßul.

³⁰Človek, pán zeme, hovoril s nami tvrde a dal nás do väzenia ako vyzvedačov zeme.

³⁰Ut queßxye re: —Cßoxla, li cuînk nataklan saß li tenamit Egipto kßaxal kßetkßet nak xorâtina. Ut xye ke nak lâo aj qßuehol etal.

³¹A povedali sme mu: My sme statoční ľudia; nikdy sme neboli vyzvedačmi.

³¹Lâo xkaye re: “Lâo saß xyâlal nococuan. Lâo incßaß cßaynako chi qßuehoc etal.”

³²Bolo nás dvanásť bratov, synov našeho otca; jedného niet, a najmladší je s naším otcom v Kananejskej zemi.

³²Ut xkaye ajcuiß re, “Lâo cablajuho chikajunilo. Jun ajcuiß li kayucuaß. Jun li kîtzßin mâ ani chic. Ut li îtzßinbej xcana chak saß li tenamit Canaán riqßuin li kayucuaß,” chanco re.

³³A človek, pán zeme, nám povedal: Po tom poznám, že ste statoční ľudia: Jedného svojho brata ponecháte u mňa, a to, čo je na zapudenie hladu z vašich domov, vezmite a iďte.

³³Tojoßnak li cuînk li nataklan saß li tenamit Egipto quixye ke, “Re nak tinpâb ma relic na chi yâl nak lâex tîc lê chßôl, tâcanâk junak êre arin. Ut li jun chßôl chic teßxcßam lix trigo reheb lê rechßalal li câmqueb re xban cueßej.

³⁴A doveďte svojho najmladšieho brata ku mne, a tak zviem, že nie ste vyzvedači, ale že ste statoční ľudia, a vtedy vám vydám vášho brata, a potom obchodujte so zemou.

³⁴Ayukex ut cßamomak chak lê rîtzßin li xeye cue. Chi joßcan lâin tinnau nak lâex mâcuaßex aj qßuehol etal. Ut tinnau nak lâex tîc êchßôl. Ut lâin tinkßaxtesi êre lê ras ut naru texlokßok cuißchic saß li tenamit aßin,” chan. Joßcaßin xye ke, chanqueb re lix yucuaßeb.

³⁵A stalo sa, keď vyprázdňovali svoje vrecia, že hľa, každý mal uzlík svojich peňazí vo svojom vreci. A keď videli uzly svojich peňazí, oni aj ich otec, báli sa.

³⁵Ut nak coxeßxte li junjûnk chi coxtal quilajeßxtau li jun jôb chi tumin saß eb lix coxtal. Ut nak queßril li tumin, cßajoß nak queßxucuac, joß ajcuiß li yucuaßbej.

³⁶A Jakob, ich otec, im povedal: Pripravili ste ma o deti. Jozefa niet, ani Simeona niet, a teraz vezmete Benjamina. Na mňa sa to všetko valí.

³⁶Ut laj Jacob quixye reheb: —Anakcuan cßajoß yôquex chak chixbânunquil cue. Mâ ani chic li cualal laj José. Ut anakcuan incßaß chic xsukßi chak laj Simeón. Ut toj têraj cuißchic xmakßbal laj Benjamín chicuu. ¿Cßaßut nak chixjunil natßaneß saß inbên? chan laj Jacob reheb.

³⁷Vtedy povedal Rúben svojmu otcovi a riekol: Zabi oboch mojich synov, ak ho nedovediem zase k tebe. Oddaj ho do mojich rúk, a ja ho navrátim k tebe.

³⁷Ut laj Rubén quixye re lix yucuaß: —Kßaxtesi saß cuukß laj Benjamín. Matcßoxlac. Lâin tincßam cuißchic chak âcuiqßuin. Cui incßaß tincßam chak laj Benjamín ut tinkßaxtesi saß âcuukß, lâat târûk tâcamsi xcaßbichaleb li cualal, chan laj Rubén.Ut laj Jacob quixye re: —Mâ jaruj târûk tâxic li cualal chêrix. Cßoxla, camenak li cualal jun ut caßaj chic laj Benjamín nacuan cuiqßuin. Mâre cßaßru tixcßul saß be nak yôkex chi xic. Cui mâ anihak chic laj Benjamín cuiqßuin, lâin naru nincam xban xrahil saß inchßôl xban nak lâin tîxin chic. Lâex cuan êmâc cui nincam xban xrahil inchßôl, chan laj Jacob.

³⁸A povedal: Nepôjde môj syn s vami dolu. Lebo jeho brat zomrel, a pozostal iba on sám. A keby sa mu prihodilo nejaké nešťastie na ceste, ktorou pôjdete, sprevadili by ste moje šediny v zármutku do hrobu. 43. KAPITOLA

³⁸Ut laj Jacob quixye re: —Mâ jaruj târûk tâxic li cualal chêrix. Cßoxla, camenak li cualal jun ut caßaj chic laj Benjamín nacuan cuiqßuin. Mâre cßaßru tixcßul saß be nak yôkex chi xic. Cui mâ anihak chic laj Benjamín cuiqßuin, lâin naru nincam xban xrahil saß inchßôl xban nak lâin tîxin chic. Lâex cuan êmâc cui nincam xban xrahil inchßôl, chan laj Jacob.