¹A Jakob povolal svojich synov a riekol: Sídite sa, a oznámim vám, čo sa bude s vami diať v pozdejších dňoch.

¹Ut laj Jacob quixbokeb li ralal ut quixye reheb: —Jilonkex chak chêjunilex. Chi joßcan lâin tinchßolob chêru cßaßru tâchâlk saß êbên chiruheb li chihab tâchâlk.

²Shromaždite sa a počujte, synovia Jakobovi, počujte Izraela, svojho otca!

²Chßutubomak êrib ut têrabi li cuâtin, ex cualal. Têrabi li cßaßru tinye êre. Lâin laj Israel, lê yucuaß.

³Rúben, ty si môj prvorodený, moja sila a počiatok mojej vlády, predné dôstojnosti a predné moci.

³Lâat, Rubén, lâat li tzßakal asbej saß xyânkeb li cualal. Xban aßin lâat li xcacuub lin metzßêu. Lâat raj laj cßamol be chiruheb lâ cuîtzßin. Nim raj ajcuiß âcuanquilal chiruheb aßan.

⁴Zkypenie u teba jako zkypenie vody; nebudeš vynikať, lebo si vystúpil na ložu svojho otca. Vtedy si poškvrnil moju posteľ vystúpiac na ňu.

⁴Lâat chanchanat li jun cuokox chi haß. Incßaß nacacuy âcuib. Xban nak xatmâcob riqßuin li ixk cuan cuiqßuin, incßaß chic tâcuânk lâ cuanquilal saß xbêneb lâ cuîtzßin.

⁵Simeon a Lévi sú bratia; ich meče sú nástrojmi ukrutnosti.

⁵Lâex, Simeón ut Leví, êrîtzßin êrib. Lê chßîchß xcßanjelac chêru re camsînc.

⁶Nech nevojde moja duša do ich rady a moja sláva nech sa nepripojí k ich shromaždeniu, lebo vo svojom hneve zavraždili muža a vo svojej samovôli podrezali volovi žily.

⁶Mixjunaji taxak rib li cuâm riqßuin li camsînc li quebânu chak lâex nak numtajenak êjoskßil. Joßcan nak xecamsiheb li cuînk ut quilajeßxyoqßui ajcuiß li richß mul li rokeb li bôyx re nak incßaß chic teßxcuy bêc.

⁷Zlorečený ich hnev, pretože bol násilnícky, a ich prchlivosť, pretože bola tvrdá. Rozdelím ich v Jakobovi a rozptýlim ich v Izraelovi.

⁷Tzßektânanbilakex taxak xban lê joskßil. Kßaxal numtajenak lê joskßil. Li Kâcuaß Dios tâjeqßuînk reheb lê ralal êcßajol saß xyânkeb chixjunileb li cualal incßajol.

⁸Júda, teba budú chváliť tvoji bratia. Tvoja ruka bude na šiji tvojich nepriateľov. Klaňať sa ti budú synovia tvojho otca.

⁸Lâat, Judá, eb lâ cuas ut eb lâ cuîtzßin tateßxqßue saß xnakß ruheb. Tâcuânk ajcuiß âcuanquilal saß xbêneb li xicß nequeßiloc âcue. Eb lâ cuas ut eb lâ cuîtzßin teßxqßue âcuanquil.

⁹Júda je ľvíča. Od lúpeže, môj synu, odišiel si hore. Sklonil sa, leží jako lev a jako ľvica; kto ho zobudí, aby vstal?!

⁹Lâat, Judá, lâat joß ral jun li cakcoj li cau rib chiru chixjunileb li xul. Joßcan nak nacatinjuntakßêta riqßuin li cakcoj xban nak cau âcuib. Li cakcoj naxchap li xul ut naxtiu ut natakeß saß li tzûl, ut aran nabuchla chak ut mâ ani naru nachßeßoc re.

¹⁰Neuhne berla od Júdu ani palica zákonodarcu zpomedzi jeho kolien, dokiaľ neprijde Šílo, a jeho budú poslúchať národy.

¹⁰Lâat, Judá, mâ ani târûk tâisînk re saß lâ cuukß li xukß li retalil lâ cuanquil joß ajcuiß saß rukßeb lâ cualal âcßajol. Mâ ani tâisînk re lê cuanquilal toj tol-êlk laj êchal re li xukß, li jun li yechißinbil chak xban li Dios. Ut aßan chic tâpâbâk xbaneb chixjunileb li cuanqueb saß ruchichßochß.

¹¹Priviaže svoje osľa na vinič a na výbornú révu syna svojej oslice; operie svoje rúcho vo víne a v krvi hrozna svoj odev.

¹¹Lâat, Judá, kßaxal cuißchic tânabalokß lâ biomal lâat, joß ajcuiß reheb lâ cualal âcßajol. Xban aßan naru têbacß lê bûr saß junak xtônal li quißil kßên uvas xcßabaß. Têbacß ajcuiß li ral lê bûr saß lix tônal li uvas li kßaxal châbil. Xban nak numtajenak lê biomal, naru têpuchß lê tßicr saß li vino ut naru têpuchß lê rakß saß xyaßal li uvas.

¹²Bude tmavších očí nad víno, a belších zubov nad mlieko.

¹²Lâat, Judá, lix nakß êru chanchan rilbal xcakil li vino. Ut li ruch êre sak sak chanchan xsakil li leche. Aßin ninye âcue xban nak sa textzacânk riqßuin li cßaßak re ru li tâêlk saß lê chßochß.

¹³Zabulon, bude bývať smerom ku brehu mora a sám bude prístavom lodí, a jeho hranica sa potiahne na Sidon.

¹³Ut lâat, at Zabulón, lâat joß eb ajcuiß lâ cualal âcßajol texcuânk nachß chire li palau. Telajeßhilânk eb li nînki jucub chire li palau li cuânkex cuiß lâex. Li naßajej li texcuânk cuiß, aßan cuan saß xjayal li tenamit Sidón.

¹⁴Izachár, kostnatý osol silný, ktorý leží medzi dvoma ohradami.

¹⁴Lâat, Isacar, nacatinjuntakßêta riqßuin jun li bûr li kßaxal cau rib li nabuchla saß xnaßajeb li quetômk.

¹⁵Keď uvidí odpočinok, že je dobrý, a zem, že je rozkošná, zohne svoje plece, aby niesol bremä a slúžiac bude dávať daň.

¹⁵Li bûr nacuulac chiru li hilânc ut naxsicß li châbil naßajej re tâhilânk cuiß. Abanan naxqßue rib re nak târîka li cßaßak re ru chßaßaj rîkanquil. Joßcan ajcuiß lâat, usta tâcuânk lâ châbil naßaj, lâat joß eb ajcuiß lâ cualal âcßajol têqßue êrib chi trabajic chi cau joß eb li lokßbil môs.

¹⁶Dán, bude súdiť svoj ľud ako jedno z pokolení Izraelových.

¹⁶Lâat, Dan, lâat tatrakok âtin saß xbêneb lâ cualal âcßajol ut tatcßamok be chiruheb saß xyânkeb laj Israel.

¹⁷Dán bude hadom na ceste, jedovatým hadom rohatým na chodníku, ktorý štípe päty koňa, aby padol jeho jazdec nazad.

¹⁷Lâat, Dan, nacatinjuntakßêta riqßuin jun li cßantiß li naxmuk rib saß be. Li cßantiß aßan naxtiu li rok li cacuây re nak li cristian li cuan chirix tâtßanekß saß chßochß. Ninye chi joßcan âcue xban nak incßaß qßuiheb lâ cualal âcßajol teßcuânk. Abanan lâex têsicß chanru nak têcol êrib chiruheb li xicß nequeßiloc êre joß nak naxcol rib li cßantiß.

¹⁸Na tvoje spasenie očakávam, Hospodine!

¹⁸Ut laj Jacob quixye re li Kâcuaß Dios: —At inDios, lâin yôquin châcuoybeninquil nak tatchâlk chincolbal, chan re li Dios.

¹⁹Gád, zástup ho bude sovierať, ale naposledy on sovrie.

¹⁹Ut laj Jacob quixye re laj Gad: —Lâat, Gad, joß eb ajcuiß lâ cualal âcßajol, cauhak êrib chiruheb li xicß teßilok êre ut incßaß textßanekß saß rukß eb aßan nak tateßxpleti. Aban lâat chic tâpleti eb aßan.

²⁰Z Asera? Jeho chlieb bude samá tučnota, a on bude dodávať rozkošné potraviny kráľovské.

²⁰Lâat, Aser, joß eb ajcuiß lâ cualal âcßajol, texcuânk saß li châbil chßochß. Ut kßaxal cuißchic nabalak lê tzacaêmk. Ut lâex texqßuehok xtzacaêmk li acuabej.

²¹Naftali, vypustená jelenica, ktorý dáva krásne reči.

²¹Lâat, Neftalí, tatinjuntakßêta riqßuin junak li quej li yal narâlina rib saß qßuicheß. Ut cßajoß xchakßal ru li cocß ral. Lâat, joß eb ajcuiß lâ cualal âcßajol, mâcßaßak ra xîcß saß êyânk.

²²Jozef je syn plodného stromu, syn plodného stromu nad prameňom; jeho letorasty vychádzajú na múr.

²²Ut lâat, José, tatinjuntakßêta riqßuin jun tôn li cheß li nacuan chire li haß. Ut li rukß nequelajeßxchapi rib saß xbên li tzßac li cuan chire li haß. Ut aßan cßajoß nak naûchin.

²³Boli ho naplnili horkosťou; strieľali do neho a útočili na neho strelci, strieľajúci strely z lučišťa.

²³Eb li xicß nequeßiloc âcue, tateßxcuti riqßuin lix tzimaj. Kßesnal cheß tateßxcut cuiß. Ut cßajoß li raylal tâcßul saß rukß eb li xicß nequeßiloc âcue.

²⁴No, jeho lučište zostalo v sile, a pružnými zostávajú ramená jeho rúk od rúk mocného Boha Jakobovho, odtiaľ pastier, kameň Izraelov,

²⁴Ut tâcuy chak xcolbal âcuib saß rukß eb aßan. Li Kâcuaß Dios xqßuehoc xcacuilal âcuok âcuukß. Bantiox re li Kâcuaß Dios li naqßuehoc re lin metzßêu. Bantiox re li Kâcuaß Dios li na-iloc ke joß naxbânu junak laj ilol quetômk. Li Kâcuaß Dios, aßan joß jun sakônac ut mâ ani naru natßanoc re. Ut aßan naxqßue li kacuanquilal.

²⁵od silného Boha, Boha tvojho otca, ktorý ti bude pomáhať, a od Všemohúceho, ktorý ťa požehná požehnaním neba s hora, požehnaniami hlbiny, ktorá sa rozkladá pod zemou dole, požehnaniami pŕs a lona.

²⁵Li Kâcuaß Dios, li ninlokßoni lâin, aßan tâtenkßânk âcue. Li Kâcuaß Dios li kßaxal nim xcuanquil, aßan tâosobtesînk âcue. Aßan tâqßuehok âcue chixjunil li usilal li nachal saß choxa, joß li hab ut li sakße. Aßan tâqßuehok âcue chixjunil li usilal li nacuan saß ruchichßochß, joß li haß li na-el saß chßochß. Aßan tixqßue chi qßuiânc nabaleb lâ cualal âcßajol.

²⁶Požehnania tvojho otca budú mocnejšie ako boly požehnania mojich predkov, a to až po hranice večných brehov; budú složené na hlavu Jozefovu, na temeno nazareja jeho bratov.

²⁶Kßaxal nim li usilal li yôquin chixtzßâmanquil chiru li Kâcuaß Dios chokß âcue lâat. Moco joß ta li queßxtzßâma chak chokß cue lin yucuaß camenak. Numtajenak cuißchic xqßuial li yôquin chixtzßâmanquil chokß âcue. Joß nak li tzûl incßaß nequeßosoß, joßcan ajcuiß nak incßaß tâosokß lâ cuosobtesinquil li yôquin chixtzßâmanquil chokß âcue. Lâat, José, chixjunil li usilal aßin tâcanâk saß âbên. Lâat li quisiqßueß âcuu saß xyânkeb lâ cuas.

²⁷Benjamin bude jako dravý vlk; ráno bude jesť lúpež a na večer rozdelí korisť.

²⁷Ut lâat, Benjamín, tatinjuntakßêta riqßuin li joskß aj xoj xban nak lâat joß eb lâ cualal âcßajol nabal li pletic têbânu riqßuineb li xicß teßilok êre. Ekßela texxic chi pletic ut ecuu têjeqßui li cßaßru têmakß chak chiruheb nak texpletik, chan laj Israel.

²⁸To všetko sú pokolenia Izraelove, ktorých je dvanásť. A to je to, čo im hovoril ich otec, a požehnal ich, každého z nich požehnal podľa toho, jaké bolo ktorého požehnanie.

²⁸Aßaneb aßin li cablaju xtêpaleb li ralal xcßajol laj Israel. Tzßîbanbil arin li cßaßru queßyeheß reheb xban lix yucuaßeb nak quixtzßâma chiru li Kâcuaß Dios li rosobtesinquil li junjûnk. Jalan jalânk li rosobtesinquileb.

²⁹A prikázal im a riekol im: Ja budem pripojený k svojmu ľudu. Pochovajte ma k mojim otcom, do jaskyne, ktorá je na poli Efrona Hetejského,

²⁹Joßcaßin quixye laj Jacob reheb: —Xcuulac xkßehil lin camic. Xic cue anakcuan. Aran tinêmuk saß li ochoch pec li mukbileb cuiß lin xeßtônil yucuaß. Li ochoch pec aßan cuan saß lix chßochß laj Efrón aj hitita.

³⁰v jaskyni, ktorá je na poli Machpela, ktorá je naproti Mamremu, v Kananejskej zemi, ktorú to jaskyňu kúpil Abrahám i s poľom od Efrona Hetejského, aby mu bolo vlastníctvom na pohrabište.

³⁰Li muklebâl aßan cuan saß li naßajej Macpela. Li naßajej aßan laj Abraham quilokßoc re junxil riqßuin laj Efrón laj hitita. Li naßajej aßan cuan xcuênt Canaán ut cuan saß xcaßyabâl Mamre.

³¹Tam pochovali Abraháma i Sáru, jeho ženu; tam pochovali Izáka i Rebeku, jeho ženu, a tam som ja pochoval Leu.

³¹Saß li naßajej aßan quimukeß laj Abraham joß ajcuiß lix Sara li rixakil. Aran ajcuiß quimukeß laj Isaac joß ajcuiß lix Rebeca li rixakil. Ut aran ajcuiß quinmuk lix Lea.

³²Pole i jaskyňa, ktorá je na ňom, je kúpou od synov Heta.

³²Li chßochß aßan joß ajcuiß li ochoch pec lokßbil riqßuineb laj hitita, chan laj Jacob.Nak laj Jacob quirakeß chixchakßrabinquileb li ralal, quixtaksi li rok chiru lix chßât, quixyocob rib ut quicam. Ut cô riqßuineb lix xeßtônil yucuaß li camenakeb.

³³A keď prestal Jakob prikazovať svojim synom, vyložil svoje nohy na posteľ a zomrel a bol pripojený k svojmu ľudu.

³³Nak laj Jacob quirakeß chixchakßrabinquileb li ralal, quixtaksi li rok chiru lix chßât, quixyocob rib ut quicam. Ut cô riqßuineb lix xeßtônil yucuaß li camenakeb.